Důvod vydání knihy

V roce 2009 byla po téměř osmdesáti letech znovuvydána první významná část díla Václava Kočky, která zasvěceně a na základě archivních pramenů, seznamovala čtenáře s dějinami rakovnického regionu. Václav Kočka však nezaměřil svoji pozornost jen na tento kraj, ale pokračoval dále, a tak v paletě jeho děl brzy vidíme i dílo o sousedním Kralovicku a Manětínsku. Ani my nechceme zůstat pozadu, proto v roce 2010, po roční prodlevě od Dějin Rakovnicka, pokračujeme ve šlépějích Kočkových a předkládáme čtenáři výše zmíněné dějiny Kralovicka a Manětínska, avšak oproti původně dvoudílnému originálu, je spojujeme v knihu jednu. Můžeme si položit otázku, proč autora knihy zaujalo právě Kralovicko a Manětínsko.

Bylo to způsobeno mimo jiné i tím, že Václav Kočka se narodil v Čisté na Rakovnicku, která se nachází na pomezí krajů středočeského a západočeského. Měl tedy zajisté možnost znát osobně každou obec, každé místo, které popisoval ve svém díle a je i patrné, že bez jeho osobního vztahu k popisované tématice a kraji, který mu byl osobně milý a blízký, by tak rozsáhlé popisně-analytické dílo nemohlo vzniknout. Jako Václav Kočka asi chtěl učinit něco významného pro sebe a pro vše co měl v takové oblibě, tak dnes musíme konstatovat, že se mu to podařilo více než měrou vrchovatou, jeho dílo je totiž gruntovním pro každého, kdo se někdy zabývá problematikou jím zkoumané doby a místa v daných regionech. Z osobní korespondence Václava Kočky plyne, že mnohdy však sám pochyboval o  pochopení své práce okolím a tázal se, zda bude mít sil na dokončení všeho, co započal a plánoval.

Vydavatelé  díla Václava Kočky také  pochybovali o smyslu vydání  těchto knih, pochybovali zejména  o tom, zda má smysl i dnes již v jiné době díla Václava Kočky nabízet na trhu knih, když se uvažuje již i o samém významu a možné zbytečnosti tištěných knih jako takových. Zájem a ohlas na znovu vydané Dějiny Rakovnicka v roce 2009 byl však takový, že je zřejmé, že i dnes má Václav Kočka a jeho regionální tématika místo na trhu, které je dáno tím, že se lidé dnes, tak jako za onoho času, stále zajímají o místo, kde žijí, popřípadě kde žili jejich předkové. Lze možná říci, že když vše se mění, tak lidé zůstávají stále stejní a tak jsou předurčeni znovuobjevovat a nacházet to, co dokázalo zaujmout jejich předky a blízké.

Říká se, že kdo zapomene na svoji minulost a své dějiny, je osudem odsouzen k tomu, aby je se stejnými chybami musel prožít znovu. Snad bylo přáním i Václava Kočky, aby nám umožnil poučit se ze své minulosti a celkově tak posunout úroveň našeho života na smysluplnější úroveň.

Skromným přáním vydatelů této knihy bylo zprostředkovat tak zážitky nad dílem Václava Kočky těm, kdo by jinak o ně byli ochuzeni, neboť  jeho práce byla přístupna jen znalcům prostřednictvím vědeckých knihoven či ji bylo možné  zakoupit v antikvariátech za 2-4 násobně větší cenu, než za jakou  ji dnes vydavatelé nabízejí celé čtenářské veřejnosti.